pátek 26. června 2015

Deník jediného || část 3



Jak se to mohlo jen tak stát? Probůh děkuji za nápis na nemocnici, jinak bych nepoznal, kde jsem. Když mi to nikdo nechce říct. Vždyť tohle město bylo vždycky tak moc hlučné. Teď slyším pouhý poryv větru.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Nezapomeňte nám napsat, jak se vám článek líbil a nechat odkaz na svůj blog :)