středa 17. června 2015

RC || Hrútvang


HrútvangNázev: Hrútvang
Autor: Veronika Válková (pod pseudonymem Adam Andres)
Ilustrátor: -
Přeložil: -
Díl: -
Série: Wetemaa
Nakladatelství: Epocha
Rok vydání: 2011 (první vydání 1996)
Žánr: fantasy, dobrodružný
Počet stran: 280
Hodnocení obálky: 4/10

Anotace:
V dračím dechu vykoval kdysi dávno bůh Varandur legendární meč Hrútvang a věnoval ho prvnímu Pánu draků, Ela-Sidrahovi. Od těch časů se Hrútvang v rodu Pánů draků dědí z pokolení na pokolení. Jediné škrábnutí tímto mečem je pro Pány draků i pro samotné draky smrtelné, proto jej dračí vládci střeží jako oko v hlavě – a proto se Hrútvang snaží získat všichni, kdož chtějí nad Pánem draků zvítězit.

Děj:
Kniha je dělena na dva hlavní příběhy - Legenda o dracích a Legenda o lidech. Legendy na sebe navazují a vyprávějí příběh synů Pána draků Askadrina - Otkera, Ortvina a Ora, jejich sestry Tanaquil, mladíka Njála, jeho kmenové vědmy Arambegil a lidí z knížectví Ottwary - kněžice Rodvina, pasáka Vandryka a čarodějova učně Sovíčka. A samozřejmě se celé vyprávění točí okolo zrady Gunnlauga, jež lstí získal mocný meč Hrútvang, jmenovce tohoto eposu!

Názor:
Od této knihy jsem moc nevěděla, co očekávat. Paní Válkovou znám coby autorku dětských knížek o Báře a jejím kouzelném atlasu, které stále docela ráda čtu, navzdory jejich jednoduchosti a trochu dětinskosti, ale coby autorku klasické fantasy ražení Tolkiena jsem si ji opravdu nedovedla představit. A musím říct - kdybych nevěděla, že Adam Andres je její pseudonym, nikdy by mne nenapadlo, že s touto knihou může mít paní Válková nějakou spojitost - a ani by mne nenapadlo, že by to opravdu mohla psát žena (což byl prý jeden z důvodů, proč knihu vydala pod mužským pseudonymem).
Kniha se mi líbila, byla taková.. nevím, jak to definovat. Taková hrubá, ale ne v špatném slovasmyslu. Stylem výpravy mi to hrozně něco připomínalo, ale nemohu přijít na to co.
Trochu jsem se ovšem ztácela v postavách - to je nejspíš dáno mou neznalostí Wetemay (nebo jak se to skloňuje) a prostředí Élladu. Musím ale říct, že prostředí bylo dobře propracované a já si rozhodně plánuji přečíst další élladské příběhy. Ale zase jsem odbočila od těch postav. Měla jsem docela problém se zorientovat, obzvlášť poté, co jsem si od čtení dala delší přestávku (coby e-knihu jsem četla na počítači /čtečka už je opravdu v posledním tažení/ a jelikož poslední dobou čtu hlavně ve škole nebo mimo domov, bylo to docela nepříjemné). Nejvíce se mi pletli bratři Páni draků - všichni byli na O a postupně všichni jednou z hlavních postav.
Trošku podrobněji se podívám na (lidské) protagonisty Legendy o lidech - Sovíčka, Vandryka a Rodvina. Vzhledem k tomu, že jsem knihu dočetla před chvílí, ještě si je docela obstojně pamatuju.
Začneme Rodvinem - kněžic Ottwary, bratr krásné Ingerid. Proti němu jsem nic nijak zvlášť neměla, ale ani jsem si ho nijak zvlášť neoblíbila. Prostě taková průměrná postava, která vám moc dlouho v paměti neulpí. Recenzi píšu sotva patnáct minut po dočtení a stejně jsem se musela koukat, jak přesně se jmenoval.
Dále Sovíček. Proč se mu říká Sovíček, to jsem věru nepochopila, ale jinak se jmenuje Kjetil(stach). Získal si mé sympatie hned, jak se tam objevil. Praticky od první věty, kterou vyslovil. Má v sobě něco.. možná z bratrů Weasleyových, je hodný a odvážný (a navíc mág), prostě takový ten správný klaďas, kterého si prostě nemůžete neoblíbit, i kdybyste snad chtěli (a že já ty čistě kladné postavy zas tak nemusím).
Poslední - a možná snad nejhlavnější - z protagonistů je Vandryk. V něčem mi trochu připomínal Eragona - chudý kluk, který se později stane významným bojovníkem. I když tady hráli draci trochu odlišnou roli. Eragona trochu připomínal i povahově, ale jen trochu. Měla jsem ho ráda o trochu méně než Sovíčka, ale přesto. Možná mi připadal trochu promyšlenější, realističtější. Ale jen o kousíček.
Tak, abych to shrnula - Hrútvang je klasická fantasy, dobře napsaná a zajímavá. Zabaví i pobaví, dává takový nový, lepší a dospělejší, rozměr starým legendám a pohádkám o spanilých princeznách, chrabrých rytířích, dobrých vílách a mocných dracích. Nějaké poselství mezi řádky tam moc nenajdete (nebo alespoň já jsem ho tam nenašla), ale kniha je to rozhodně dobrá. A já jdu koumat, jestli se dá někde stáhnout amatérský film, který podle toho byl natočený..

Hodnocení:
89%
Moriko Enithielle

Ukázka: ZDE (epub)

Autor:
Veronika VálkováPhDr. Veronika Válková vystudovala latinu a historii na FFUK a oba tyto předměty vyučuje na šestiletém Gymnáziu Na Pražačce v Praze 3. Sama je absolventkou výtvarné větve tohoto gymnázia. Pod pseudonymem Adam Andres publikuje fantasy – dnes již kultovní sérii Wetemaa (více na www.wetemaa.cz). Pro SPN napsala řadu učebnic dějepisu pro ZŠ a gymnázia a metodických příruček k těmto učebnicím. Má pravidelný sloupek v časopise Rodina a škola. Kromě psaní ráda cestuje po Evropě i mimo ni (nejraději na Island), hraje na klavír, fotografuje (zvlášť broučky), vyšívá, studuje cizí jazyky, učí se kreslit ve Photoshopu, zabývá se etymologií, antroponomastikou, vulkanologií a vůbec vším, co se kde šustne.
Odkazy:

Zdroje:
obálka - KNIHCENTRUM.cz
o autorovi, autorova fotografie, info o knize - databázeknih.cz

Za poskytnutí recenzní e-knihy mnohokrát děkuji e-knihkupectví KNIHCENTRUM.cz
E-knihu zakoupíte ZDE.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Nezapomeňte nám napsat, jak se vám článek líbil a nechat odkaz na svůj blog :)